Co se stane, když Míra řekne: „Nevylezeme 24. května na Lysou po čtyřech?“
Všichni zjistí, že už něco mají. Jen Vojta takovéhle nápady nikdy neodmítá. A tak se jelo. Vyrazila jsem s nimi jako svačinářka, navigátorka a morální opora. Lezení jsem si pro letošek odpustila, ale i tak jsem si to moc užila.
Startovali jsme v 10:33 od Korýtka, do cíle to v tu chvíli bylo 5,5 km a Vojta ještě sršel značným optimismem. Také nastalo dilema jestli dlouhý, nebo krátký rukáv. Míra zvolil spidermanské tričko s krátkým a Vojta termo triko s dlouhým rukávem. Hned po pár metrech od startu už ale termo odhazoval, aby se trošku opálil (čti spálil).
Cesta po čtyřech byla náročná – zvlášť když ji hodnotí i kolemjdoucí psi: „Ti mají tak blbou techniku chůze.“
Tato akce působila na kolemjdoucí turisty velmi blahodárně, nebylo člověka, který by se neusmál, nebo nepronesl nějakou vtipnou hlášku
„Takhle polezete až na Lysou?“
„Hele Spidermani!“
„Co to má za význam?“
„Oni něco provedli?“
„Tvl, hele další!“
„Ten druhej měl zadek níž, teda!“
„Je, vy taky lezete? Tak to ten váš kolega snad taky dojde.“
„Ten nahoře je hubenější, ten to má dobrý… ale co ten chudák dole?“
„Můžu si nasednout?“
Kluci stihli cestou vymyslet i nějaká nová pravidla na příští ročník této akce:
– Občerstvení pouze hlavou dolů
– Zastavování jen na stanovištích
– Jedna z prerekvizit: nesmíš na to trénovat!
– Boty na lezení musí mít alespoň jednu díru
U druhého stanoviště se mi kluci rozprchli, Míra držel stále vražedné tempo chrobáka a Vojta sem tam vypadal spíš jako zašlápnutý chrobák. Musela jsem tedy pendlovat tam a zpět, některé lidi jsem potkala třeba třikrát za celou cestu nahoru. Všechno jsem ale stíhala, nakrmit jednoho, pak druhého a ještě je bavit svým ostrovtipem. Když už nám do konce zbývalo málo, musela jsem popoběhnout za Mírou, abych ho stihla natočit, jak se v cíli vedle obelisku svalí na zem celý v křeči. Potom jsem už bez nákladu pospíchala zpět za Vojtou, abych ho podpořila a utvrdila v tom, že támhle se to už opravdu stáčí k tomu obelisku.
Oba borci vylezli na vrchol za necelé 4 hodiny, což si zaslouží respekt a odměnu. Odměnou byla česnečka s extra sýrem pro Spidermana a guláš. Po dobrém obědě jsme vyrazili stejnou cestou dolů, tentokrát už všichni po dvou.