Miroslav Sokol

S Mirkem jsme se poznali už před více 10 let, kdy jsme ještě oba byli zacílení na jeden konkrétní bojový sport. Historicky byl Mirek vždycky hnán dopředu poznáváním svých limitů a jejich překračováním, ať už to bylo 7 maratonů 7 po sobě jdoucích dnů, 50 000 přeskoků přes švihadlo, přeběhnutí České Republiky a další. Limity pomáhal překonávat i ostatním lidem, ať už při svých soustředěních nebo při ad hoc akcích většinou se nesoucí v duchu nejlépe popsaného slovy Haruki Murakamiho „Pain is inevitable, suffering is optional“. V průběhu dalších let cvičení a trénování ostatních se extremismus zjemnil a jednostranně zaměřené výzvy nahradil obecný ve smyslu Ido Portala a dalších vyznavačů „movement“ kultury, kde klíčovým aspektem je rozvíjení těla jako univerzálního nástroje se všemi jeho stránkami.

Kombinace vědomostí o pohybu, fungování lidského těla a jeho limitech dává, společně s Mirkovou vrozenou obsesí pomáhat lidem posouvat jejich hranice, možnost vzniknout unikátnímu trenérskému přístupu. Nutno říct, že cvičení pod ním není pro každého – vyznavači názorů, že tělo by po tréninku nemělo bolet, či lidé zaměření na jednu rozvoj jedné oblasti bez respektu na negativní stránky jednostrannosti, budou zklamaní. Pro lidi, kteří rádi objevují sebe sama, rádi si hrají a jsou nadšení do pohybu a otevření novým věcem si lepšího trenéra a průvodce pohybem než jeho nedokážu představit.

S Mirkem jsem individuálně i skupinově trénovala a cvičila něco málo přes pět let. Do jeho péče jsem se dostala ve stavu, kdy jsme nebyla schopna doběhnout ani šalinu, aniž bych se v ní nedusila a nelapala po dechu. Začínali jsme velmi zlehka a od základu, abych nejen cvičila, ale věděla, co zrovna se svým tělem dělám a proč. Mé vlastní hranice se posouvaly ze dne na den a po zhruba roce a půl jsem odběhla Spartan race ve vzdálenosti cca 30 km v horách. Byla to dřina, avšak společně jsme dokázali pro mne nemyslitelné. 

Většinu času jsem nevěděla, zda víc trénuji hlavu nebo tělo. Mirek je specialista na tyhle záhadné spojité nádoby těla a psychiky, proto pokud se v některé z těchto oblastí ztrácíte, Míra funguje jako maják. To zda se jeho světýlka chytnete nebo budete hledat dál už je na Vás. 

Jsou dvě zásady, které mě z tréninku doprovázejí i nadále: „Ber nebo nech být!“ a „ Co do toho dáš, to z toho máš“. Nic na půl. Druhá strana mince je obří kupa srandy, mnoho příjemných zážitků, velké dobrodružství a pocit sounáležitosti se skupinou, ať jste malí, velcí, tlustí, hubení, modří, zelení, jste přijímáni takoví, jací jste.

„V úvodu bych chtěl říct, že mi je Mirek obrovským kamarádem a v mnoha ohledech i starším bráchou, který mi v několika věcech výrazně pomohl nasměrovat můj život správným směrem. Co se cvičení s ním týče, je úžasné, jak dokáže přizpůsobit trénink každému „na míru“ – totiž ono je úplně jedno, jestli jste Usain Bolt, Arnold Schwarzenegger anebo Šípková Růženka, která se po sto letech probudila ze spánku… Mirek dokáže pro každého připravit takový trénink, po kterém se bude cítit jako ryba ve vodě.

Takový trénink, po kterém není žádná bolest svalů, ale dokonale procvičí mysl a „duchovní nitro“. Ale i takový trénink, po kterém je obtížné ještě po týdnu vyjít schody běžného patrového domu (ano i s patnácti lety hraní fotbalu a stovkami nachozených kilometrů v horách jsem po jednom z „tréninků“ málem vzdal přechod Pálavy… PÁLAVY!!!) A k tomu všemu Mirek nepoužívá „obvyklé“ metody jako nekonečné zvedání činek či klikování do bezvědomí. Dělají se medvídci, krokodýli, vrány a další jinak roztomilá zvířátka. Za sběrem všeho toho netradičního materiálu k tréninku jsou více než dvě desítky let Mirkova tvrdého úsilí a nekončícího entuziazmu zdokonalovat se v tom, co má Mirek nejraději – pohyb.
Abych to shrnul – cvičení s Mirkem je jiné. To co dělá, dělá zatraceně dobře. Opravdu každého může hodně naučit. Jsem moc rád, že jsem toho součástí.

S Mirkem jsme za našich mladých let nacvičili nejednu hodinu. Ať už to bylo v tělocvičně, v lese, na soustředěních. Jelikož ke sportu nijak extra netíhnu, už fakt, že mě Mirek cvičit donutil je něco, co nedokázalo moc dalších. Ovšem to, že mě cvičení s ním vždy bavilo a poměrně dlouho jsem u sportu vydržel, to je (krom našeho přátelství) to nejcennější co mi dal.

Mirkovy tréninky jsou výjimečné především proto, že nic není bezdůvodné. Každý cvik má svoje místo, čas, návaznost a vše se nakonec spojí v celek. Navíc, a to je podle mě důležité u čehokoli, co člověk dělá, Mirek má vždy odpověď na otázku proč, včetně hned několika možností, na kterých se dá technika vysvětlit a demonstrovat.

Ano, každý trénink s Mirkem dá zabrat a především na soustředěních jsem si sáhl na pomyslné fyzické dno. Ale díky tomu jsem zjistil, kam až můžu dojít. Že dokážu víc, než jsem si kdy myslel. A to nejen po fyzické stránce, ale i psychické.
Cvičení s Mirkem není jen o sportu či fyzičce, ale o každodenním životě a pohledu na svět.
Jelikož se to neříká nikdy dost často:
Děkuju za všechny dosavadní společné roky, kamaráde! Za smích, za pláč, za vyčerpání, za radost, za modřiny, za úspěchy, za trpělivost, zkrátka za naše přátelství!

S Mirou jsem začal cvičit zhruba před třemi lety a bez přehánění můžu říct, že mi to změnilo život. To z jednoduchého důvodu, tohle není trénink, tak jak ho většina zná, tzn. Dobrý den, odcvičím si co mám, zaplatím, nashledanou a jdu domů.

V rámci tohoto cvičení je potřeba dodržovat určitá pravidla která se prolínají i do běžného života a jsou naprosto esenciální, bohužel v dnešní době se na ně často zapomíná. Jde o disciplínu, rozhodnost, spolehlivost, vytrvalost a sebezapření které jde ruku v ruce s poznáním sebe sama a obojí končí u umění sebeovládání v tom nejlepším slova smyslu. Tohle vše společně s notnou dávkou potu, bolesti a sem tam i krve a slz je z Vás tento člověk schopný dostat. Říká se, že každý člověk by měl poznat jak krásné a silné dokáže jeho tělo být, well … tady máte příležitost. Tento trénink/praxe je něco co bych doporučil každému kdo je připravený otevřít oči. DÍKY MIRO

Přísný. Nekompromisní. Neoblomný. Svým způsobem jedinečný, druhého takového nepotkáš. Pohne s tebou jako nikdo. Ale musíš sám setsakramentsky chtít. Nestrpí lajdáctví a ojebávání. Pokud jsi schopen a ochoten se opravdu snažit a dát do tréninku tolik, kolik jenom můžeš, jdi do toho. Musíš akceptovat vše, co pro tebe nachystá, a věz, že toho nebude málo. Věnuje ti neuvěřitelné množství energie a ty bys ani její nejmenší kousek neměl promrhat.

Neakceptuje výmluvy a výraz „to nejde“. Když si společně domluvíte nějaký záměr, on tě dokáže držet na správné cestě k tvému cíli. Ty pak jen musíš přijmout, že to bude bolet. Ale budeš mít výsledky a budeš je mít rychle. Na začátku se tvoje ego asi sešlape někam do kouta, kde bude tiše brečet, ale po určité době se tvé sebevědomí stabilizuje a nakonec bude vyšší, než když jsi začal. Možná krom cvičení objevíš nebo prohloubíš i jiné hodnoty. Třeba pokoru. Sebeuvědomění. Vědomí, že téměř všechno je jen v hlavě. Nebo ochotu vystupovat z komfortní zóny a hledat, kam až sahají tvoje hranice. Rozhodni se, chtěj to, věř mu a pamatuj si, že kde je vůle, je i cesta. Cesta s Mirkem bude drsná, ale bude stát rozhodně za to.

Tréninky s Mirou pro mne byly vždy úžasné, zajímavé a… velice náročné. Nejen po fyzické, ale i po psychické stránce, protože Mira mě učil pracovat nejen s tělem, ale především s hlavou. Jeho odhodlání posouvat se stále vpřed a s tím samým pomáhat lidem kolem (pokud o tu pomoc stojí a mají vůli) velmi obdivuji. Mira je přátelský, pohodový, laskavý trenér a zároveň opravdový dříč. A můj velký vzor jak v oblasti pohybu, tak v seberozvoji a přístupu k lidem.