Průvodci pohybem

Info1-Animal-Instinct-Instructors

Miroslav Sokol

  • 20 let tradičního karate mi slouží jako pohybový základ. Díky skvělému mistrovi jsem měl prostor pro pochopení pojmu „trénink“.
  • Miluji vlastní výzvy, které se neslučují s názory jiných lidí. Slučují se však s vnitřní touhou po objevování – ultramaratonské běhy (130km), přeběh republiky ze severu na jih za 5 dní, cyklovýlet do Řecka, pěší výlet do Itálie, 50 000 skoků přes švihadlo za 7 hodin, běh z Brna do Bratislavy – 7 maratonů v 7 dnech, absolvování Everestingu ve dvojici (běžecky nastoupaných 8848m), přeběh Tater …
  • Od svých 18 let jsem jedním z vedoucích dětského tábora Skalka a organizuji Miroslavské soustředění, což je moje srdeční záležitost.
  • Vedu skupinové lekce pohybu v obdobném duchu, jako je Ido Portal Method, Gymnastic bodies …
  • Ze všech sil se snažím být průvodcem pohybu pro skupinu přátel.
  • Absolvoval jsem několik pohybových seminářů a vyzkoušel si základní úroveň pobytu v chladu podle Wim Hofovy metody
  • Průběžně se účastním ultramaratonských a překážkových závodů. Trénuji tak, abych každý den mohl dělat cokoliv mne napadne a tělo bylo chrámem, ve kterém rád setrvávám.
  • Věřím, že tam kde cítíte určitou posedlost, která vás neustále naplňuje radostí, tam je váš smysl bytí.

Romana Červinková

  • Jednoho rána jsem se vzbudila s neodbytnou myšlenkou, že musím někam jít. Někam daleko. A tak jsem šla. Na nejednu dlouhou cestu. Stovky kilometrů jsem našlapala pěšky i na kole, uběhla, zlezla i splavila. Po více než patnácti letech jsem se zastavila. A v tu chvíli, přímo před vlastním prahem, jsem našla ten věčně hledaný modrý květ. * Vnitřní zastavení ale neznamená ustrnutí, a tak i nadále ráda čtu v mapách, toulám se v lesích, zlézám kopce, brodím řeky i zasněžené pláně a stále se od přírody učím. Miluji přirozený pohyb a prosté bytí venku. Vyhledávám cesty za hranice komfortní zóny, věřím v sílu lidského ducha a ve schopnost každého člověka dokázat „nemožné“.
  • Nejvíce naživu se cítím v ledové řece, při tanci, na vrcholku hory, bosýma nohama v listí a při hlubším zadýchání.
  • Fascinuje mě, jak málo víme o něčem, s čím žijeme celý život – vlastní tělo. Krom dlouhodobých experimentů sama na sobě proto také momentálně tělo studuji formální cestou v jednom nejmenovaném institutu.
  • Nebojím se smrti, bojím se nežít naplno.“ (WH)
Info2-Animal-Instinct-Instructors
Info3-Animal-Instinct-Instructors

Oldřich Kozumplík

  • Byl jsem na všech minulých ročnících Instinktu. Jako účastník. Možná proto mi Mirek s Romčou nabídli, abych jim nyní s instinktem pomohl. Cítím nervozitu. Teda ještě ne, ale vím, že ji budu cítit. Jako vždy, když se má stát něco velkého. A zároveň se nesmírně těším.
  • Od dětství jsem hrál kolektivní sporty. Po zranění jsem přestal. A pak jsem dlouhou dobu jenom seděl. Možná jsem jen čekal. Cítil jsem, že mi to nedělá dobře – sedět a čekat. Poznal jsem ale člověka, který mi ukázal, kolik toho můžu se svým tělem dokázat. Že se můžu válet po zemi. Lézt po čtyřech. Po třech. I po dvou (rukách). Že toho hodně utáhnu, utlačím a unesu. A že to jde na zemi, na ocelové tyči, na stěně, na schodech, na zábradlí, na 5 metrech čtverečních, ve vodě, uvnitř, venku, na slunci, v dešti, ve tmě nebo když padají trakaře. A že je to zpravidla nekomfortní. A že mi to dělá nesmírnou radost. A že v člověku se skrývá mnohem více, než na co se momentálně cítí.
  • Vždycky jsem tušil, že tohle je možné. Ale dřív jsem to z bůhví jakého důvodu nedělal.
  • Na profilovém obrázku jsem já, jak umně kombinuji mnoho svých oblíbených činností. Sedím. Čumím. Piji kávu. Dloubám nad světem. Obklopen přáteli (kteří nejsou vidět). Jsem v přírodě. Jsem se sebou.
Zpět