INSTINKT
ZVÍŘAT

Letošní Instinkt mi dal podnět k zamyšlení, a vlastně zároveň i odpověď, co dál s pohybem. Co se týče běhu, tam mám cíl poměrně jasný. Mimochodem loňský Instinkt mi dal podnět k běhání. Díky ranním běhům k rozhledně, kdy jsem si uvědomila, že je to vlastně fajn pohyb, a že se ho nemusím bát, i když mi doktoři říkali, že to není ideální pro moje koleno. Chvíli mi sice trvalo, než jsme našli společnou řeč, ale při přiměřeném množství uběhnutých km (a následné regeneraci), jsme docela dobří kámoši. Takže díky!

No, ale zpátky k mé původní myšlence. Tak nějak jsem měla pocit, že kromě běhání se svými tréninky plácám tak nějak od ničeho k ničemu. Takže díky za impuls k tomu, abych se na chvilku zastavila, zamyslela, a uvědomila si, proč to vlastně dělám a za jakým účelem. Nevím, možná jsem měla tyhle tendence i před rokem, ale nějak jsem od nich upustila, těžko říct. Nicméně teď má mé odhodlání poměrně solidní základy, takže veškeré mé tréninky budou mít větší řád, ne jenom běh. No ale co. I to mé „šolíchání“ párkrát do týdne si zaslouží, abych se nad tím zamyslela a nedělala to jen tak bezmyšlenkovitě.

A abych to shrnula. Instinkt je pro mě příležitost poznat nové lidi, ale i sebe, a je to místo, kde se člověku dostává inspirace, motivace, ale i impulsů k zamyšlení. A to nejen od „instruktorů“, ale i samotných účastníků. To krásné na Instinktu je, že ta hranice mezi účastníky a instruktory je velmi tenká a inspirujeme se, motivujeme se a hecujeme navzájem. 

Moc povedená akce. Atmosféra byla skoro až rodinná. Užívala jsem si momenty, kdy se člověk se svým týmem tak ponoří do hry, že úplně zapomene na čas a téměř dvě hodiny běhá, lozí, plazí se v bahně i prachu a ještě má energii se smát. A až na konci toho všeho si uvědomí, že na začátku seděl s úpalem, únavou a myšlenkami na postel spíš než na hru. A to se dělo nejen při hře a s mým týmem, ale i při tréninku a s kýmkoliv z celé skupiny. Čas ztrácel smysl. Ta energie a dobrá nálada vznikla hlavně díky zápalu všech lidí okolo, a to na tom bylo to krásné. Líbila se mi i vyváženost všech oblastí – trénink, hra a zklidnění. Za mě jste opět předvedli, že jste zárukou perfektní akce. :-)

Moc a moc děkuji za vše, co jste pro nás připravili. Už teď se mi při vzpomínce na Instinkt Zvířat a všechny ty báječné lidi vytvoří úsměv na tváři se slzičkou v očích, že už to je opět za mnou a já budu čekat celý dlouhý rok. Moc jsem si to užila, zažila jsem nevšední zážitky, naučila se spoustu nových věcí, poznala nové lidi a především jsem zde opět načerpala spoustu pozitivní energie, ze které čerpám ještě dnes.

Velmi jsem si psychicky odpočinula, i když tělo dostávalo zabrat. Myslím, že to bylo přesně to, co jsem potřebovala, abych se odpoutala od práce a zbytečných myšlenek. Párkrát jsem se přistihla, že při pomyšlení na můj zdravotní stav (i když vždy může být ještě hůř) jsem byla lehce skleslá. Doufám ale, že to nebylo moc znát, protože díky pozitivní energii, kterou všichni kolem sebe šířili, to vždy za chvilku přešlo a já si užívala pocity klidu, pohody a harmonie. Pokud teda zrovna nebyl trénink :D… Tvrdé tréninky, hraní her v týmu, chvíle odpočinku a relaxace i možnost vzdělávání se v době našeho volna – celý koncept je prostě dokonalý.

Jste úžasní jak vše zvládáte i přes překážky, které se Vám postaví do cesty a přitom na sobě nedáte nic znát. Díky Vám se nevzdávám, snažím myslet pozitivně, a i když to v životě někdy není lehké, musí se s tím člověk vyrovnat a jít dál. Ještě jednou za vše MOC DĚKUJI.