Tyto řádky píši den poté.. Tělu teprve nyní naplno dochází šok z toho, co se dělo v průběhu víkendu. V hlavě je stále ten nádherný klid a ticho. A jak že to letos celé začalo? Klasicky žádná velká propagace, žádné velké přemlouvání, pouze občasná zmínka toho, že v říjnu bude další soustředění. Základní téma "Odstraň, co nepotřebuješ" bylo dané a s ním i několik nápadů, jak to celé pojmout. Pokaždé, když jsem však sednul na plán soustředění, ...

Celý týden před soustředěním jsem se snažila vyléčit kašel a rýmu. Není blbost jet na takhle náročnou akci, když nejsem úplně zdravá? Na to byla jednoznačná odpověď: Jo, je! A říct, že se nemůžu zúčastnit, by v tomto případě bylo docela pochopitelné, ale něco ve mně tam prostě chtělo. A tak se stalo, že v pátek o půl čtvrté jsme s Marťou vyrážely směr Miroslav. Těžko říct, kdo z nás dvou byl nervóznější.Řítily jsme se po dálnici a ...

Páteční den byl hektický už od božího rána. S myšlenkou na hladové umírající účastníky jsem si v sedm ráno uvařila kafe a začala krájet všechny komponenty do pohankového salátu. Alespoň, že tu pohanku jsem zvládla uvařit už ve čtvrtek večer během chystání krátké noční hry (krátká být měla, ale o tom později :D). V průběhu krájení jsem zjistila, že mám být za 20 minut na rehabilitacích, takže jsem si na hodinku odběhla do Komína, po cestě zpět vyřídila ...