Celá myšlenka záložního plánu soustředění se začala rýsovat koncem minulého roku. Nevěděli jsme, zda bude možné skrze všechna nařízení využít prostorů miroslavské sokolovny. Za ty roky se objevil nespočet překážek k pořádání soustředění. Ať už to však byla nemoc, hromadné odhlašování lidí den nebo dva před akcí až po cestu z Thajska, tak se to vždy dalo s vynaloženým úsilím nějak udělat, abychom se v sokolovně potkali. Letos to tradičním způsobem nešlo a obcházet zákon při ohrožování dalších lidí nepřipadalo v úvahu. Čím více se konec února blížil, tím bylo jasnější, že to nevyjde.
7. února jsem tedy rozeslal email přátelům a lidem, kteří by mohli stát o nějakou tu fyzickou aktivitu. V pozvánce stálo (za tím si stále stojím), že se bude jednat o akci, která intenzitou nebude dosahovat úrovně tradičního soustředění, ale mohla by být jakýmsi mezikrůčkem pro ty, co o soustředění někdy uvažovali anebo pro ty, co už ho mají za sebou a chtějí si zkusit něco nezvyklého.
Začátek v pátek ráno a konec v neděli okolo oběda. Záloha 1000,- Kč. 5 dní před akcí se dozví bližší detaily ti, co se přihlásí. A to je celé. Více se toho dopředu nikdo nedozvěděl. Nápovědou byl pouze přiložený obrázek. Mělo to svůj důvod… pokud nejste přesvědčeni o tom, že se chcete do něčeho náročnějšího pouštět, tak o tom ani neuvažujte. Soustředění nikdy nebylo o velkém počtu lidí. Možná právě proto, že na „cokoliv“ se velmi těžko připravuje. Bylo to vždy o silném odhodlání. A z nějakého magického důvodu se znovu sešla parta jako stvořená pro to, co mělo následovat…
V pondělí ráno, tedy 4 dny před začátkem, byly rozeslány detaily o celé akci 4 přihlášeným. Celá myšlenka spočívala v tom, abychom během dvou dní (48 hodin) překonali společnými silami vzdálenost mezi nejsevernějším cípem naší republiky a miroslavskou sokolovnou. Bylo nutné dodržovat některá pravidla…
– v každou chvíli se musí jeden z týmu pohybovat po svých bez jakékoliv dopomoci
– celková doba na překonání celé trasy je 48 hodin
– maximální počet lidí v týmu je 5
– tým musí na nějaké elektronické zařízení zaznamenat celou trasu
– je možné použít papírové mapy a offline mapy.cz
– je STRIKTNĚ zakázáno použít plánování trasy v jakékoliv aplikaci včetně mapy.cz
– běžec má zakázáno vstoupit na silnice I. třídy
– na silnici II. třídy je možné urazit souvisle jeden kilometr
– běžci v týmu se musí neustále točit, pokud běžce přeskočím, může pokračovat až v dalším kole
– běžec by u sebe měl mít něco, čím bude schopen zdokumentovat kontrolní bod
– na jeden tým připadá jedno vozidlo
– je možné využívat GPS k lokalizaci sebe sama
– není dovoleno používat jakékoliv oblbováky, pokud budete mít nějakou bolest v noze apod. (tím je myšleno – Ibalgin, Nalgesin atd.)
– nejmenší možná uražená vzdálenost jedním běžcem jsou +-3 km
– vybíhající běžec vždy odešle SMS ve tvaru „Jméno a příjmení – Čas – Místo startu – pocity“
Celá naše parta nakonec díky většímu autu čítala 6 lidí. Lia nebyla součástí běžecké štafety. Její role spočívala v dokumentování celé cesty. Běžeckou štafetu nakonec vytvořili Ondra, Kája, Filip, Sláva a já. Což vzhledem k pravidlům a celému plánu bylo ve výsledku poměrně štěstí. Když by se přihlásil jeden člověk navíc, už by bylo nutné vytvořit dva týmy a uběhnutá vzdálenost pro jednotlivce by v daný moment krapítek vzrostla.
Úsměvné na tom je, že ani jeden z nás není primárně běžec. V posledních letech nejspíš ani sekundárně. Nevím, zda se dá počítat týdenní průměr 5 km běhu za ideální přípravu. O to zajímavější to pro nás mělo být. Zároveň se díky tomu můžete podívat na to, jak se o své tělo a o svoji mysl staráte v obecné rovině každodenních starostí.
Celé dva dny jsme měli strávit v jakési mobilní izolaci. Buď jste v autě a přesouváte se anebo běžíte. Ještě většinu času někde zcela mimo jakoukoliv civilizaci. Všichni členové posádky buď byli negativně testováni na Covid nebo si ho v minulých měsících prodělali, a ještě měli v těle protilátky. Nic tedy nebránilo tomu, abychom se vydali na cestu… I když den předtím byl v mnoha směrech opravdu hektický a vydal by na samostatný článek…
V 6:30 ráno jsme se potkali v Brně, všichni naskákali do největšího vozidla, které nám mělo být následující dva dny domovem a o rekordních deset minut později jsme byli již na cestě směr Šluknov. Cesta ubíhala rychle a Ondra se pasoval do hlavního šoféra. Samotné řízení ho pak společně se Slávou stálo dost energie v průběhu celé akce.
Startovat jsme měli nejpozději ve 12 hod. Po příjezdu jsme si konečně poprvé mezi sebou nahlas přečetli seznam kontrolních míst na celé trase a plánování prvních úseků mohlo začít. Start nakonec proběhl po úvodní fotce u Šluknovského zámku v 11:45.
SMS č. 1-1 Pátek 11:45 Šluknov zámek
Začínám ve Šluknově ve 12:00 možná o chviličku drive. Přijde mi, že zatím vůbec netušíme, co nás čeká a jsme v takovém příjemném klidu. Padá hodně vtipů o rasových menšinách v těchto Bohem zapomenutých končinách.
později -> Doubice – čekali jsme na Slávu a shlédli bizarní skupinu soch od místního umělce. V klidu se nachystali na předávku a Kája mohla vyběhnout. Bude sranda, až naházíme do auta všichni naše mokré oblečení. Již po prvním kole jsem byl jako ze ždímačky.
—
SMS č.1-2 Pátek 12:30 Vlčí potok u jezevce rozc.
Dal jsem si cous cous a doufám, že zůstane tam, kde je.
—
SMS č.1-3 Pátek 13:00 Doubice
Trochu nervózní, ale natěšená. Spíš na to, jak to budu mít za sebou.
—
SMS č.1-4 Pátek 14:26 Křížový Buk rozc.
Pocity před prvním během:-D Mám lehce nervy, že poběžím špatný časy. Zároveň jsem ale v klidu a těším se, i když nám počasí moc nepřeje.
—
SMS č.1-5 Pátek 15:17 Jedličná
Svěží a na pohodu
—
SMS č.2-1 Pátek ??:?? Svojkov
Krátké ponožky nejsou nejlepší nápad. Nechat si je po doběhu znamená nechat je pořádně ztuhnout. Po příštím úseku šup do vlněných dlouhých ponožek. Nálada je zatím bezvadná. Jsem zvědav, co bude Ondra popisovat o sloupských jeskyních, kolem kterých nyní běží.
později -> Druhý úsek byl 9,5km s časem okolo 4:30 km. Ve městě se začíná špatně orientovat. Sláva nejspíš jako první poběží kousek za tmy. Uvidíme, na koho všechno přijde během noci krize. Za chvíli začnu plánovat další úsek. Těším se na celý ten proces. Hlava je čistá a na tváři úsměv :)
—
SMS č.2-2 Pátek 17:04 Česká Lípa ulice Dubická/U Jatek
Je po prvním úseku a cítím únavu, tohle bude sranda, ale zatím jsem pořád nadšený… uvidíme, kdy se to změní, začíná se stmívat, snad na mě neskočí bubák
—
SMS č.2-3 Pátek 17:45 Zámek Zahrádky
Začíná tma a já začínám být unavená. Jen po jednom běhu. Tak jsem zvědavá, co ze mě zbyde zítra. Čeká mě relativní rovinka. To dám. Snad.
—
SMS č.2-4 Pátek 19:04 Staré Splavy
Druhý běh. Už lehce cítím, jak tahají bedra a lýtka. Nálada je pořád super, jenom dvakrát nepovzbuzuje úplná tma a k tomu pěknej liják, takže obouvám promáčené boty (už z minula, co jsem se brodil sněhem) a jde se na věc.
—
SMS č.2-5 Pátek 20:43 Bezděz
Trochu se cítím blbě, ale ne moc, protože jsem ťukl lehounce autíčko. Rum bitch, run!
—
SMS č.3-1 Pátek ??:?? Plužná
Třetí úsek z rozcestí Plužná cca 9 km Začínáme hodně zpomalovat a musíme být opatrní na plánování délky trasy. Filip s Kájou si to docela odnesli. Na úsek se těším. Je zajímavé, plánovat mezi dvěma kontrolním body vzdálenými vzdušnou čarou 100 km. A přestalo pršet! Jo a Ondra ohnul naučnou ceduli naším autíčkem. Údajně už tak ohnutá byla:-D
Později -> Tak nakonec to bylo 11 km:-D Ale běželo se hezky. Vyjasnilo se a na polích nebylo ani potřeba svítit. Měsíc to obstaral lépe. Kombinace jílového bahna a ledu občas způsobí vtipné kreace.
—
SMS č.3-2 Pátek 22:35 Mladá Boleslav Podlázky
Bolí mě bříško, ale jinak supis
—
SMS č.3-3 Pátek 23:21 Boží Voda
Mám kolem 20 km v nohách. Za chvíli na mě zase přijde řada, třetí kolo. Začínám cítit únavu a dost se to stupňuje, hlavně když pomyslím, že tohle budeme dělat dalších asi 35 hodin.
—
SMS č.3-4 Pátek 23:44 Bojetice Havlíčkovo náměstí
Ospalej, zatuhlé nohy jak cip
—
SMS č.3-5 Sobota 00:34 Rejšice
Nevím jde sem, ale vím, kam běžím. Jiiikev
—
SMS č.4-1 Sobota 1:35 Jíkev
Vybíhám z Jíkve. Ondra už se blíží. Spánek tradičně nejde, ale uvnitř je stále dobrá nálada. Tak huraaa na to!
—
SMS č.4-2 Sobota 2:19 Nymburk hl.n.
Deník druhého běžce – čas neurčitý, vzdálenost příliš vzdálená, nálada posádky rapidně klesá – na příští výpravu musíme zařadit mezi výbavu rajský plyn.
—
SMS č.4-3 Sobota 2:59 V Hruškách
Nohy mě bolí, chce se mi spát. Ale nechci si stěžovat, mám nejkratší trasy. Těším se na světlo, ta tma je hnusná. Aspoň jedna pozitivní věc. Hmmm… děláme něco šílenýho, co by moc lidí nedalo. Spíš kvůli té mentální stránce věci.
—
SMS č.4-4 Sobota 3:23 Poděbrady most Pražská
Run Forest run!!
—
SMS č.4-5 Sobota cca 4:10 Libice nad Cidlinou
Nejsou tady žádná auta! Boj s kolenem zatím vyhrávám, uvidíme, co druhé kolo.
—
SMS č.5-1 Sobota cca 4:30 Tónice Bezedná
Už se začíná na všech projevovat pekelná únava. Všichni jsou malátní a už aby bylo ráno. Následující úseky jsme museli zkrátit skrze špatnou přístupnost autem. Hurá na to
později -> Tak to byl marast. Jílové bahno, na značce 4 km, tak to přímou čarou bylo 6,5km a nedalo se v tom ani chodit. Tak snad bude příští úsek veselejší :-) Filip usíná, jakmile si sedne a Kája už má problémy se vykodrcat z auta, ale nechce se nechat přeskočit. Je to bojovnice. Snad to nebude stát hodinu času :)
ještě později-> Sláva zapomněl předat hodinky, Kája napsat SMS:-D
—
SMS č.5-2 Sobota 5:08 Klavarský jez
Tak na mě přišla krize, doufám, že zas odejde, ludra.
—
SMS č.5-3 Sobota cca 5:45 Kolín
Je mi blbě. Ale to dám.
—
SMS č.5-4 Sobota 6:21 Na Souškách – přejezd
Už jsme všichni ospalí. Nohy mě tahají moc. Přede mnou 9 km, snad bude pěkná trasa, když už jsem uschlej. A nemůžu najít termo vršek:-D
—
SMS č.5-5 Sobota cca 7:14 Záboří
Koleno, koleno, koleno?
—
SMS č.6-1 Sobota ??:?? Lišice
Startuji v Lisicích a frčím do Podlesí. Budu doufat, že to po poli nějak půjde. Náš tým nyní vypadá jako cikánské hračkářství. Všechno je rozbité. Ale nevzdáváme se. 200 km padne nyní
později -> Přes ploty do zakázaného sadu, protože nebyla síla to jít oběhnout. Měli to údajně střežené psy. Tak to byl pěkný adrenalin. Ještě to dvoustovka nebyla. Nějakých 197 km
—
SMS č.6-2 Sobota 8:15 Kousek od vesnice Brambory cca
Vysvitlo slunce a člověk je asi jak solární elektrárna do všech vjela nová energie, vyměnil jsem boty a s nadějí, že se zas přiblížím 6 min/km jsem vyrazil.
—
SMS č.6-3 Sobota 9:07 Podhořany u Ronova
Už to chci mít za sebou. Aspoň, že je světlo. Je to z velké části o hlavě. Potřebuji si dát aspoň 2 hoďky spánku. Ten zas šel líp v noci. Už jsme cca v půlce. Ještě jednou a máme to za sebou.
—
SMS č.6-4 Sobota 9:51 Žlebské Chvalovice
Výšlap přede mnou, letsgoo
—
SMS č.6-5 Sobota cca 10:20 Podhradí
Přestávám cítit nohy (svoje), ostatní cítím.
—
SMS č.7-1 Sobota cca 11:30 Na Předělu
Na tento úsek jsem nesmírně zvědavý. Okolo deváté jsem pravděpodobně poprvé na chvíli usnul. Cítím se mnohem svěžejší v hlavě. Nedělám si však iluze, že pro tělo je to pouze iluze. Začnou také po dlouhé době kopce – Železné hory a Žďárské vrchy. Tak hurá na to. Snad to okolo Seče bude stát za to.
—
SMS č.7-2 Sobota 12:15 Hostětinky
Povedlo se, dostal jsem se zase pod 6 min/km no a teď ta lehčí věc už to jenom udržet.
—
SMS č.7-3 Sobota 13:10 Křemenice
Cítím, že kratší úsek dám. Tak to ještě hecnu. Málem jsem to už vzdala. Doběhnu, najím se a půjdu spát dál. Už to začíná být na mojí hranici sil a vůle.
—
SMS č.7-4 Sobota cca 13:40 Dřevíkov
Jsem rozbitej jak cigánský hračky. Nemůžu došlápnout na nohu. Tohle bude zajímavý.
—
SMS č.7-5 Sobota cca 15:10 Košinov
Poslední běh dneska za světla. 21 Hours elimination.
—
SMS č.8-1 Sobota 16:16 Herálec
Herálec a pak devět skal a dolů do Milovy Hrooozně se mi chce na záchod. Tak snad to stihnu, až Ondra doběhne:-D Nohy už budou určitě příliš unavené na běh do kopce, ale jinak ještě stále v rámci možností funguji, za což jsem nesmírně rád. Jen spánku je silný nedostatek. Asi jsem si navykl spát mnohem vice:) Myslím, že v tuto chvíli je jisté, že to časově nemáme šanci stihnout. Jsem zvědavý, kam se dostaneme a jak to poté vyřešíme. Filip si na jeho posledním úseku údajně párkrát pobrečel. Chůze už vypadá poměrně komicky. Ale to k tomu prostě patří. Tak připravit hole, poprvé terénní tenisky a hurá na to! Bude to delší… Za to horší cesta.
později -> Mám z toho vážně radost. Běžel jsem toho spoustu i nahoru. Vím, že o to více to pak bude bolet. Ale po té hromadě jídla a po krátkém spánku to byla krásná změna. Nahoře to bylo hodně zmrzlé a některé úseky dolů se nedalo ani jít. Byl to krásný Cross country:)
—
SMS č.8-2 Sobota 17:24 Milovy
Už začínám být fakt vyčerpanej po všech stránkách no snad to nějak doklepem.
—
SMS č.8-3 Sobota cca 18:30 Daňkovice
Jsem unavená, ale cítím, že začínám vypínat mozek a nechávám se jen nést. V těžkých chvílích myslím na to, co budu jíst a jak budu odpočívat v neděli. Kolena mám jak šroubama provrtaný a lepší už to nebude.
—
SMS č.8-4 Sobota 19:04 kousek od Nového Jimramova
Taak jdem na to. Nohy už mě neposlouchají, nemůžu došlápnout na levou nohu, bolí jak čert. Ale už se blížíme k Brnu, tak mám motivaci.
—
SMS č.8-5 Sobota cca 20:10 Unčín
Hůlky changed my life
—
SMS č.9-1 Sobota 21:17 Vítochov
Vyrazím na Karasínskou rozhlednu. Cítím znovu tlak noci. Tělo nepřijme tolik jídla. Trasování i soustředění je náročnější a z toho plyne o pomalejší pohyb. Uvidíme, co mě čeká cestou k přehradě.
později -> I v noci moc pěkné stavení – rozhledna Karasín. Cestu nemám dlouhou, ale okolní podmínky z toho udělali poměrně peklo. Všude led, bahno, tekoucí voda. Rapidně nejpomalejší úsek. Po návratu má Kája panickou krizi. Odpočinek jí, věřím, pomůže.
—
SMS č.9-2 Sobota 22:04 Vír
Čeká mne kratší výšlap nahoru a pak zase dolů. Jak se vrátím, půjdu spát. To je to jediný, co moje tělo fakt chce.
—
SMS č.9-3 Sobota 22:24 Vír lávka
—
SMS č.9-4 Sobota 23:38 Pivonice
Dost se nám ochladilo. Nohy už melou z posledního. Psychika by byla, už mám šíleně ošlapané šlapky. Hůlky to dost zachraňují: D Bez nich bych neudělal ani 100 m.
—
SMS č.9-5 Neděle cca 1:00 Ujčov
Mžitky před očima, 4 ever vykoupán v blátě.
—
SMS č.10-1 Neděle 1:45 Černvír
Jdeme na to! Delší rovná cesta. Rozespalost a odhodlání!
—
SMS č.10-2 Neděle 2:40 Borač (Podolí)
Řidič těžkej život má.
—
SMS č.10-3 —
—
SMS č.10-4 Neděle 3:17 Štěpánovice
Už jsem vyšťavenej jak pomeranč, kterej vypadl z automatu na džus… ale nedá se svítit. Lets go.
—
SMS č.10-5 Neděle cca 4:15 Tišnov
Chce se mi spát a energeticky jsem blízko nule. P.S.: Na minulé trase mi zamrzly tkaničky.
—
SMS č.11-1 Neděle 4:45 Březina
Po předchozím dlouhém úseku Kája vynechala a vůbec se netěším na podobnou délku, aniž by byl prostor si trošku odpočinout a najíst se.
později -> Tak emoce z posledního rozhovoru se Slavou mě udržely v plném vědomí a mohl jsem utíkat celou cestu. Tento úsek byl celkově krásný. Ve dne by to byla ještě větší paráda. Byla zde technická pasáž s lezením po kraji skály, kde jsem opravdu nechtěl šupnout do vody. Jinak většina úzké lesní cesty. Prostě nádhera.
—
SMS č.11-2 Veverská Bítýška kostel sv. Jakuba bez SMS
—
SMS č.11-3 Neděle 6:27 Veveří
Jsem mimo. Nějak poběžím, nebo půjdu kulhavým poklusem. Už se přibližujeme a je to super pocit. Co není super je to, jak rozbitá jsem. Jupí.
—
SMS č.11-4 Neděle 7:12 Osada-host. rozc.
Krásné ráno, vyrážíme za dobrodružstvím.
—
SMS č.11-5 Neděle cca 8:00 Bystrc Letná rozc.
Poslední výběh je příležitost k tomu aktivovat superschopnost.
—
SMS č.12-1 Neděle cca 8:50 Obora U Velké Ceny
Zatím ani nevíme, zda to budeme chtít ukončit v Miroslavi či to utnout ve dvanáct. Všichni se zdají nesmírně unavení, ale jde vidět, že vycházející slunce opravdu nabíjí energii.
později -> Tak jsem se kousnul a běžel tak, abych po dlouhé době natáhl krok. Z kopce jsem to i pouštěl naplno. Tak uvidíme, jaký to bude mít dopad. Ale byl to krásný pocit.
—
SMS č.12-2 Neděle 9:07 Bosonohy Brno
Blíží se konec a zdá se to až nereálné ale úžasné.
—
SMS č.12-3 Neděle cca 10:00 Střelice
Bolí to, a i když by hlava chtěla, nohy rezignují. Další super věc je, že mi nefunguji mapy, takže na plánování a běh samotný musím somrat u ostatních. Je to blbost, ale v takovým stavu mě vytáčí každá maličkost.
—
SMS č.12-4 Neděle 10:18 Radostice
Hůlky for life
—
SMS č.12-5 Neděle 10:38 Prštice
(My) end is near, or is it?
—
SMS č.13-1 Neděle 11:12 Hlína
Z Hlíny do Ivančic. Jsem plně probraný a těším se na to! Nálada stoupá a sluníčko je na obzoru
později -> Ve 12:00 čekáme na Slávu před Hradištěm Budkovice. Všichni se nyní snaží ze sebe vydat maximální rychlost a je nádherné vidět, jak jsou odhodlaní.
—
SMS č.13-2 Neděle 11:45 Ivančice hl.n.
Zas přišla dobrá nálada, člověk je fakt solární tvor.
—
SMS č.13-3 Neděle cca 12:07 Na Kuklách
Bolest
—
SMS č.13-4 Neděle 12:33
Člověk je solární panel
—
SMS č.13-5 Neděle cca 12:54 Rokytnice
Je to, jak když dělám finanční modely. Vždycky myslím, že jsem done, ale nejsem. Takže název tohoto běhu: last_final_beh_kompletni
Gigi
—
SMS č.14-1 Neděle 13:35 Týnský rybník (Moravský Krumlov)
Čeká mě poslední individuální běh od Týnského rybníku do Lesonic. Tam to vezme Sláva do Knínic a pak ve třech do Miroslavi. Tam se někde potkáme i se zbytkem a doběhneme k tělocvičně. Huraaa. Sice pozdě, ale silní na duši.
—
SMS č.14-2 Neděle 13:44 Lesonice
Před náma je finální rovinka, hodně příjemný pocit.
—
O necelých 51 hodin později jsme se mohli s hrdostí dotknout dveří miroslavské sokolovny.
Když si to pro sebe hodnotím i s odstupem času, tak mě stále udivuje, jak správná parta lidí se k tomu sešla. Bez jakékoliv krize by to nebylo asi ani ono. Celkově mám však dojem, že to probíhalo velice hladce. „Mlaďoši“ ukázali úžasnou vůli a občas ji propojili s jistou nerozvážností, která k tomu vývoji prostě patří. O to více to dohání právě tou zarputilostí. Vím, že jsme to mohli stihnout a splnit předepsaný limit 48 hodin. Posledních několik hodin nám mohlo ukázat, co se v nás ještě skrývá. Přesto to byla náramná zkušenost a nesmírně cenný čas s vámi všemi.
Děkuji vám Ondro, Kájo, Slávo a Filipe za společné překonání obtížného úkolu a tobě, Lio, za zdokumentování zajímavých momentů!
Tak zase příště a o něco lépe… Sayonara!
